PORUCHY SPALOVÁNÍ U ZÁŽEHOVÝCH MOTORŮ

VŠEOBECNĚ O ZÁVADÁCH NA PÍSTECH PORUCHAMI SPALOVÁNÍ U ZÁŽEHOVÝCH MOTORŮ

Normální spalování směsi paliva vzduchu ve válci sleduje přesně předem určený průběh. Je uvedeno jiskrou od zapalovací svíčky krátce před horní úvratí, plamen se šíří od zapalovací svíčky v kulových vrstvách a probíhá spalovacím prostorem stále stoupající rychlostí hoření až 30 m.s-1. Tlak ve spalovacím prostoru tím prudce roste a dosáhne krátce za horní úvrati svou max. hodnotu. Gradient tlaku na stupeň pootočení klikového hřídele nesmí při tom překročit 0,3 - 0,5 MPa kvůli ochraně dílů hnacího ústrojí. Tento normální průběh spalování může být ale různými vlivy narušen.

  • Spalování rozžhavenou částí spalovacího prostoru (předvznícení): způsobuje tepelné přetížení spalovacího prostoru.
  • Detonační hoření (spalování): způsobuje mechanické přetížení pístů a celého klikového mechanizmu.
  • Zaplavení palivem: přináší opotřebení se spotřebou oleje a zadírání pístů.

SPALOVÁNÍ ROZŽHAVENOU ČÁSTÍ SPALOVACÍHO PROSTORU

Spalování rozžhavenou částí spalovacího prostoru při zapalování rozžhavenou částí spalovacího prostoru před vlastním bodem zážehu, přicházejí prakticky v úvahu pouze ventily, zejména výfukový ventil, zapalovací svíčka, těsnící díly a úsady na těchto dílech a plochách, které jsou součástí spalovacího prostoru. Při tomto spalování se neúnosně zvýší nárůst tlaku na úhel pootočení klikového hřídele, přičemž teplota na dně pístu se velmi rychle zvýší až na nepřípustnou mez a po několika sekundách dosáhne teplota tavící bod materiálu pístu.


Příčiny:

  • Zapalovací svíčky se špatnou tepelnou hodnotou.
  • Poškozené, netěsné ventily nebo příliš malá vůle ventilů.
  • Žhnoucí karbonové zbytky na dnech pístů, hlavě válců, ventilech a zapalovacích svíčkách.
  • Měkký koks, který při delších jízdách ve městě vzniká v zapalovacích prostorech vysoce výkonných motorů.
  • Nevhodné palivo.
  • Motorová nafta v benzínu.
  • Olej ve spalovacím prostoru.

DETONAČNÍ HOŘENÍ

Při detonačním spalování se zapálení směsi uskuteční jiskrou zapalovací svíčky. Rozšiřující se fronta plamene od zapalovací svíčky vytváří tlakové vlny, které vyvolávají v nespálené směsi kritické reakce (vznik radikálů, mění se struktura paliva). Tím dochází ve směsi na mnoha místech současně k samovznícení. Rychlost hoření se z těchto míst šíří mnohonásobně rychleji jako fronta od zapalovací svíčky. Vzestup tlaku na stupeň úhlu pootočení klikového hřídele roste nad kritickou mez. Dále se tvoří v expanzním zdvihu tlakové pulzy o vysoké frekvenci. Toto je provázeno charakteristickým ostrým kovovým zvukem – klepáním. Lehké klepání s přerušeními je většinou motorů po delší dobu bez škod snášeno. Silné, dále trvající klepání, vede k erozím materiálu na dně pístu. Rovněž tak těsnění hlavy válců může být podobným způsobem poškozeno.

Příčiny detonačního hoření:

  • Použití paliva s nízkým oktanovým číslem.
  • Zvýšení kompresního poměru, vlivem karbonových úsad.
  • Nastavení příliš velkého základního předstihu zážehu.
  • Příliš vysoké teploty nasávaného vzduchu, vznikající nedostatečným odvětráváním prostoru motoru nebo zadržováním výfukových plynů. Ale také pozdní přepínání vzduchové klapky sání na letní provoz, případně vadná přepínací automatika, vedou ke značnému zvýšení nasávací teploty.

ZAPLAVENÍ PALIVEM

Příliš bohatá směs, snižující se kompresní tlak a poruchy zapalování způsobují nedokonalé spalování V jehož důsledku dochazí k zaplavení spalovacího prostoru nespáleným palivem. Mazání pístů pístních kroužků a kluzných drah válců se stává stále více a více neúčinným. Následkem je mezní tření s opotřebením a spotřebou oleje, stejně jako zadírání (bližší) viz spotřeba oleje a zadírání pístů.